Slovan Moravská Třebová – ŠK Dolní Čermná 6 : 2
V tomto zápase šlo pouze o to, jakým rozdílem vyhrajeme, abychom se utrhli od Ústí. Nastoupili jsme bez hostů. Nebylo to podceněním soupeřů, ale zaneprázdněním našich „zahraničních“ opor. Podařilo se nám vyhrát slušným rozdílem a dá se říct, že výhra mohla být ještě o bod vyšší, nebýt mého selhání. Bohužel mne postihl výpadek paměti, soustředění a možná i trochu přecenění pozice.
Příští kolo tedy rozhodne, jak jsem předpokládal a pokud se nestane nic nečekaného, věřím, že bude U Kavky veselo 🙂
1.šachovnice: Kotva Milan (1996F) – Merta Josef (1816F) 1 : 0
Letos je Milan na 1.šachovnici jasně nejsilnějším hráčem celé soutěže a také to v každém zápase dokazuje. I v této partii získal ze zahájení malou, ale trvalou výhodu, kterou pak systematicky zvětšoval, až ke „konečnému řešení“ matovým útokem. Svému soupeři nedal v partii žádnou šanci.
2.šachovnice: Merta Michal (1722F) – Meleshko Andryi (1994F) 0 : 1
Bez konkrétního plánu se šachová partie hrát nedá. O tom se bílý v této partii přesvědčil velice rychle. A když pak přehlédl jednoduchý taktický obrat černého, nezbylo mu, než rozhodit neposlušné figurky po šachovnici. Ty ale za prohru opravdu nemohou!
3.šachovnice: Chvojka Antonín (1909F) – Motl Ladislav (1651) 1/2
Černý hrál zahájení dosti nepřesně a tak Toník získal brzy výhodu, poté ještě pěšce, s vyhranou pozicí. Pokračoval ale velice netakticky a nesprávně, když přistoupil na generální výměny, po kterých mu sice pěšec navíc zůstal, ale všichni byli na královském křídle 4 proti 3 a za přítomnosti dam a hlavně nestejnobarevných pěšců se partie už vyhrát nedala.
4.šachovnice: Slavíček Miroslav (1732F) – Sojma Zdeněk (1834F) 0 : 1
Neznalost zákona neomlouvá! To platí i ve vztahu k zákonům šachového zahájení. Jednoduchý trik v Cambridge-Springs variantě dámského gambitu bílý neviděl a ztratil již v 8.tahu figuru.To ho natolik konsternovalo, že po pár tazích nastavil ještě kvalitu a byl konec.
5.šachovnice: Grepl Pavel (1828F) – Dostálek Vladimír (1608) 1 : 0
Pavel spustil na soupeře variantu 4.pěšců v Král.indické a nachytal černého na hruškách. Tato a podobné varianty se musí hrát oboustranně agresivně. Pasivní obrana nebo vyčkávání vede k obtížně bránitelným pozicím. A i když měl bílý několikrát lepší pokračování, soupeře zmáčknul. Pak mu ale několika opravdu měkkými tahy povolil uzdu a soupeř ožil. Ten dokonce mohl ohrozit i bílého krále. Při lavírování ale zapomněl, že i jeho král není příliš v bezpečí a bílý toho velice pěkným způsobem využil. Závěrečná pozice je opravdu zajímavá.
6.šachovnice: Žídek Pavel (1633) – Glöckner Jaromír (1830F) 1 : 0
Moje nehorší partie za poslední dva roky. Při vší úctě k soupeři jsem partii prohrát opravdu neměl. Jenže: Když bílý brzy v zahájení ztratil pěšce a nabídl i druhého, nedocenil jsem možnosti jeho pozice. A bílý hrál jako z partesu (což mi potvrdil i Fritz a poté i Houdini) Když jsem v 16.tahu obětoval kvalitu, za kterou jsem měl pěšce a dvojici střelců, neviděl jsem obranné možnosti soupeře. Navíc můj 20.tah už dával převahu bílému. Pak už jsem hrál jakoby ve snu a vršil jsem chybu za chybou, až do trpkého konce. Bílý pak nekompromisně mých chyb využil a zaslouženě vyhrál.
7.šachovnice: Endl Vlastimil (1609) – Seidl Pavel (1409) 1/2
Už od prvních tahů bylo vidět, že soupeři mají vzájemný respekt a byli by oba spokojeni s nerozhodným výsledkem. Brzký smír tedy nebyl žádným překvapením.
8.šachovnice: Dušek Josef (1448) – Adámek Vladimír (1000) 0 : 1
První tahy v partii označil černý za „Moravskotřebovskou variantu Alechinovy obrany“. J Bohužel, musím Vláďu zklamat. Tah 2.Jf6-g8 se hrál již v době, kdy on ještě nebyl na světě. Černý se tak pokouší ještě víc vylákat bílé pěšce a pak na ně zaútočit a oslabit je. Hrával tak slovenský mistr Július Kozma, ostravský mistr Foltys, častokrát tak hrál i pražský mistr a dlouholetý předseda Československého šachového svazu Jaroslav Šajtar, v zahraničí pak rumunský velmistr Ciocaltea, maďarský vm Barcza aj. Takže nic nového pod sluncem!
V pozici, která byla bílému zcela neznámá se pomalu, ale jistě prosazoval černý. Po dlouhém manévrování se pak bílý dopustil chyby , ztratil pěšce a jeho pozice se rozsypala jako domeček z karet.
Nyní už zbývá pouze „maličkost“ – vyhrát v České Třebové minimálně 6:2, protože nelze předpokládat, že by Ústí porazilo Lanškroun 8:0. To je ale pouhá matematika. Reálně si myslím, že výhra 5:3 by měla stačit k postupu.
Pokud se to podaří, budeme se muset přes léto posílnit a zajistit si i kvalitní náhradníky. V KP I. (jak jsme se už jednou přesvědčili) je to už opravdu o kvalitě!
3 komentáře: “Soutěž družstev KP 2V – 10. kolo”
Partie budou?? Jinak to vypadá, že to byl velmi pohodový zápas
Partie budou dnes večer :-).
Trochu opravím výpočty Jardy. Pokud bychom v České vyhráli 6:2, tak by Ústí stačilo vyhrát 7:1 a postupují!!!
To je strašný ,jaký je ten Zdeněk puntičkář…. 😈